Czech Open 2015 aneb vrcholový závod sezóny border kolií v pasení oveček. Trial s mezinárodní účastí více než 40 závodníků celkem ze 7 evropských zemí. Kvalitní a celkově obtížnou zejména finálovou trať posuzovali irští rozhodčí - Barra O´Brien a Billy Ryan. Irsko, ostrovní země s mnohaletou tradicí v pasení, lidé se tu snad rodí se schopností pást a s tou neuvěřitelnou lehkostí spolupracovat se psím parťákem. A právě špičkoví irští handleři, přijeli posoudit práci a souhru týmů na tomto nejprestižnějším českém trialu.
Focení psů při jakémkoliv sportu je vždy nevšední zážitek. Zažít neuvěřitelnou souhru s handlerem při opravdové práci – pasení, pro kterou bylo plemeno border kolie šlechtěno a tato práce je jim zcela přirozená, je asi vrcholnou podívanou. Pokud dostanete od rozhodčího téměř volné pole působnosti a možnost se pohybovat po fieldu pouze s podmínkou, že nesmíte „překážet týmu“ při práci, máte šanci vidět a zachytit tu pravou atmosféru pasení. Vyjde-li i počasí, co víc si přát :-D, občas vítr a mnohdy nádherné světlo lomené přes mraky – podmínky pro kvalifikační běhy jako stvořené. Finále je ale o těch nejlepších výkonech, a proto je potřeba týmy prověřit po všech stránkách i za nepříznivých klimatických podmínek. Takovou zimu, studený a prudký vítr a lijavec v tom pravém slova smyslu můžete na začátku září zažít asi opravdu jen na horách. Pokud se ale nechcete vzdát dokumentace těch nejlepších z nejlepších, je třeba myslet i na alternativní řešení a chránit i toho vašeho pracovního parťáka (fotoaparát), byť třeba jen ručníkem Musíte držet basu s handlery, kteří ve stanoveném čase (30 min) stojí na fieldu a snaží se dostat ze sebe maximum, aby pomocí pastevecké píšťalky pomáhali psímu parťákovi absolvovat náročnou trať s co nejmenší ztrátou bodů. Vy se jim za stejných klimatických podmínek snažíte zachytit ty nevšední a nejzajímavější momenty jejich běhu s tím rozdílem, že oni se jdou poté ohřát, zatímco vy čekáte na další tým. Je to adrenalin, ale pokud je vám odměnou za to všechno byť jen několik vydařených kousků a úsměvy na tvářích a pochvalná slova lidí, kterým jste svou prací udělali radost, co víc si přát!
Pasení není jen o ovečkách a psech, ale především o lidech a také kousku toho štěstí. Sešla se tu opravdu vydařená multigenerační parta fajn lidí, kteří si zazávodili, předvedli vrchol své práce a souhry se psím parťákem, fandili a třásli rukama soupeřům, vzájemně si pomáhali. Farmařina musí být životní náplní, je to dřina v každém slova smyslu. I na závodech se začínalo před šestou hodinou ranní a nekončilo dříve, dokud nezašlo slunce. Přesto, že museli být neskutečně unavení, završili všichni každý den příjemným posezením v místní hospůdce, kde se o pasení alespoň debatovalo, když už se nepáslo na fieldech. Jinými slovy ať člověk chce nebo ne, za ty tři dny ho to dokonale vcucne a nadchne. Sice unaveně, ale nadšeně odjíždí domů s vědomím, že to chce vidět znovu. Bylo to s vámi všemi super a bylo úžasné mít možnost vás fotit. Díky vám všem a hlavně Martinu Mačkovi za možnost být při tom.
Za pomoc s textem moc děkuji Petře Sedláčkové
FOTKY
Focení psů při jakémkoliv sportu je vždy nevšední zážitek. Zažít neuvěřitelnou souhru s handlerem při opravdové práci – pasení, pro kterou bylo plemeno border kolie šlechtěno a tato práce je jim zcela přirozená, je asi vrcholnou podívanou. Pokud dostanete od rozhodčího téměř volné pole působnosti a možnost se pohybovat po fieldu pouze s podmínkou, že nesmíte „překážet týmu“ při práci, máte šanci vidět a zachytit tu pravou atmosféru pasení. Vyjde-li i počasí, co víc si přát :-D, občas vítr a mnohdy nádherné světlo lomené přes mraky – podmínky pro kvalifikační běhy jako stvořené. Finále je ale o těch nejlepších výkonech, a proto je potřeba týmy prověřit po všech stránkách i za nepříznivých klimatických podmínek. Takovou zimu, studený a prudký vítr a lijavec v tom pravém slova smyslu můžete na začátku září zažít asi opravdu jen na horách. Pokud se ale nechcete vzdát dokumentace těch nejlepších z nejlepších, je třeba myslet i na alternativní řešení a chránit i toho vašeho pracovního parťáka (fotoaparát), byť třeba jen ručníkem Musíte držet basu s handlery, kteří ve stanoveném čase (30 min) stojí na fieldu a snaží se dostat ze sebe maximum, aby pomocí pastevecké píšťalky pomáhali psímu parťákovi absolvovat náročnou trať s co nejmenší ztrátou bodů. Vy se jim za stejných klimatických podmínek snažíte zachytit ty nevšední a nejzajímavější momenty jejich běhu s tím rozdílem, že oni se jdou poté ohřát, zatímco vy čekáte na další tým. Je to adrenalin, ale pokud je vám odměnou za to všechno byť jen několik vydařených kousků a úsměvy na tvářích a pochvalná slova lidí, kterým jste svou prací udělali radost, co víc si přát!
Pasení není jen o ovečkách a psech, ale především o lidech a také kousku toho štěstí. Sešla se tu opravdu vydařená multigenerační parta fajn lidí, kteří si zazávodili, předvedli vrchol své práce a souhry se psím parťákem, fandili a třásli rukama soupeřům, vzájemně si pomáhali. Farmařina musí být životní náplní, je to dřina v každém slova smyslu. I na závodech se začínalo před šestou hodinou ranní a nekončilo dříve, dokud nezašlo slunce. Přesto, že museli být neskutečně unavení, završili všichni každý den příjemným posezením v místní hospůdce, kde se o pasení alespoň debatovalo, když už se nepáslo na fieldech. Jinými slovy ať člověk chce nebo ne, za ty tři dny ho to dokonale vcucne a nadchne. Sice unaveně, ale nadšeně odjíždí domů s vědomím, že to chce vidět znovu. Bylo to s vámi všemi super a bylo úžasné mít možnost vás fotit. Díky vám všem a hlavně Martinu Mačkovi za možnost být při tom.
Za pomoc s textem moc děkuji Petře Sedláčkové
FOTKY